Bachařka z Düsseldorfu

skola tabuleTedy kromě toho, že léto je nejspíš nenávratně v tahu, tak jsem opět začala navštěvovat kurzy německého jazyka. Za těmi jezdím do Düsseldorfu, protože v Langenfeldu kurzy pro mou úroveň nevedou. Musím říct, že za celé ty dva roky v Regensburgu jsem měla možnost poznat mnoho učitelů a jsem vlastně jakýsi profi-student, kterého jen tak něco resp. někdo nepřekvapí. Ale ouha!

Na jednom z kurzů, který jsem si zapsala, jsem narazila na poněkud ráznější úču. Na to, že vyučování nebude úplně standardního rázu, mě upozornila poznámka dívčiny z Polska sedící vedle mě. Koukala jsem na ní nechápavě a říkala si o čem to proboha mele, když pronesla větu “ach jo, zase ten děsivej stres”. Ptám se jí, o jakémže stresu to mluví, vždyť kurzy němčiny jsou zábavné. Tedy alespoň v Regensburgu víceméně byly. Holčina, říkejme ji třeba Miss Scared povytáhla obočí a s vyděšeně pokřiveným úsměvem ala Adamsova rodina dodala “však uvidíš”.

Á pozor, je přesně 9:00, do místnosti vchází Igor Hnízdo v sukních a ještě za chůze nám oznamuje, že se jmenuje Petra a že nemáme času nazbyt, jelikož zkouška, kterou chtějí mnozí v prosinci absolvovat, je tu cobydup a tak prý začneme hned a z ostra. Zašumění z davu spražila výstražným pohledem úrovně čtyři (podotýkám, že úroveň pět je už smrtelná) a máme prý okamžitě zavřít ty okna, neboť neslyší vlastního slova. Si říkám, ” tý jo, ta je ale hustá”. Začínám sympatizovat s Miss Scared a vzpomínám, jestli jsem Igora (Petru) neviděla jako bachaře v nějakém americkém filmu z vězeňského prostředí. V následujících desíti minutách nám shrnula, co nás během těch tří společných měsíců čeká a znovu zopakovala, že času opravdu není nazbyt. Jo a aby nezapomněla, nestrpí, aby se v její hodině zbytečně žvanilo, kór když to není k tématu.

Co se týká přínosu hodiny, tak opravdu nemám pocit, že bych se naučila něco nového či užitečného. A opravdu nechápu Miss Scared, která mi tvrdila, že to je jediná učitelka u které si dokáže do hlavy něco vtlouct. Podle mě to bude těžké samostudium.

Jinak, jakákoli naše snaha vyjasnit si problém byla bleskurychle zodpovězena ve smyslu “prostě to tak je, akceptujte to”. Ani při řešení modelových testových otázek jsme nepochodili lépe. “Máš to jinak? Hm, tak to máš špatně? Proč to je tak, jak to je? No, to je přece jasný….a žádná jiná odpověď nepřichází v úvahu.” Takže asi tak. No teda, ještě, že tu zkoušku dělat nechci, to bych asi vážně chytla nerva.

P.S. Je měsíc a půl od začátku kurzu. Miss Scared už se od první hodiny nedostavila. Tak přemýšlím, co se jí asi stalo. Napadají mě minimálně tři různé možnosti, ale raději je nebudu rozvíjet neboť moje fantazie je bujará. Hm, asi se moc koukám na Stargate!

P.S.S.  Taky jsem byla přemluvena k absolvování zkoušky. Igorovi se prostě nedá odporovat, strach to nedovolí (začínal hrozit pohled úrovně pět). Takže 5.12.2009 se budu v Düsseldorfu potit u zkoušky, která je těžká jako….. jako…..no co, já su z Moravy, já to řeknu…..jako sviňa, místo abych si úžívala skoro svých narozenin. No, chápete to?

P.S.S.S. Kdo by to byl řekl, ale já tu zkoušku dala, ba co víc, mnohem lépe než jsem čekala!