Toskánsko

11.5.2013 (sobota)

Po výborné snídani, opět ve sladkém stylu, vyrážíme do Florencie. Vědět jaký zážitek mi florenští řidiči připraví, tak jedu raději vlakem a tyhle nervy si ušetřím tik Nejenže platí vše, co už jsem psala výše, ale ve Florencii je provoz dvakrát tak rychlý, značení, které nikdo nedodržuje, je tam také dvakrát tolik, parkoviště hledáte sto let, i když jste po cestě natrefili na minimálně 10 cedulí odkazujících na ně. Místní nemá problém stáhnout okýnko a něco na vás zařvat, pokud má pocit, že jedete příliš pomalu nebo si myslí, že ho nějak omezujete. Dokonce jsem viděla, auto s troubením najíždějící zboku na jiné auto, jako pomstu za to, že to druhé auto jede malinko zmateně a pomaleji (asi turista). Nikdo vás nepustí, když potřebujete vyjet z boční ulice, a otázkou je, zda vás v té rychlosti jen nevidí nebo prostě ignorují a říkají si, kdybys byl Ital, tak bys tam pořád ještě nestál a v klidu bys vyjel, ale ty jsi turista, tak si tam třeba shnij. Tenhle zážitek se dá popsat jen jako hrůza a děs zed-21 Zpáteční cesta nebyla o nic lepší neboť se naše navigace rozhodla stávkovat a my se motali po městě ve snaze najít dálnici, na kterou jsme nakonec najížděli z pidi uličky, kde člověk neměl ani pořádný rozjezd, v podstatě se rozjížděl z místa a ještě s potřebou zatočit o 90 stupňů a najížděl na plně proudící dálnici. Takže jsem se celou tu dobu modlila, abychom na tu dálnici vůbec najeli, aby auto při rozjíždění nechcíplo a až tam budem, aby do nás někdo nenapálil. Kupodivu se zadařilo a my dojeli živí a zdravi, i když s okousanými nehty (v mém případě hryze nehty). Když jsme to pak povídali šéfíkovi, tak se smál a když jsme mu řekli, že nám cesta z Florencie až k němu trvala 45 minut, tak se smál až se za břicho popadal, on to totiž dá za 20-25 minut. No jo, Ital!

Jinak Florencie je krásná, nabízí spoustu kulturních zážitků a je bohatá na umění a turisty, chvílemí je jich až moc, obzvlášť, když jdete omrknout nějaký kostel. Jako nic pro lidi, co kolem sebe potřebují minimálně půl metru osobního prostoru. A těch Amíků, no hrůza.Ve Florencii nám dokonce vyšlo i počasí, přestože hlásili déšť. Upřímně si nedovedu představit, že bychom navštívili Florencii v plné sezóně. Nejen kvůli turistům, ale mně tam bylo vedro už teď a to si myslím, že jsme měli pouze kolem 22 stupňů.

Všechny budovy a památky jsou monstrózní a člověk si vedle nich připadá jako mravenec. Jedno velké mínus ale Florencie má, skoro vše je placené. Muzea a nějaké ty rozhledové věže bych ještě chápala, ale placené kostely nějak nechápu. Obecně bych řekla, že si ve Florencii najde každý něco, je tu dostatek všeho, je tu hlavně i dostatek obchůdků, které si s oblibou prohlížím a občas zapomínám sledovat památky. Pro milovníky muzeí je doporučeno objednat si lístky dopředu neboť na muzea se zde stojí obrovské fronty. Ještě, že na ty muzea moc nejsme. Na Florencii jsme měli naplánovaný stejně jenom jeden den a to bychom ty muzea k tomu stejně ani nestihli. Už tak jsme chodili celý den sem a tam a obhlíželi budovy z venku a občas i zevnitř. Největší dojem na mě samozřejmě zanechal Dóm resp. Piazza del Duomo, okolí u Ponte Vecchio, trh s jídlem a výhled z botanické zahrady Boboli (vše až na trh je vidět dole na fotkách, kukuk).

Ponte Vecchio je jakýs takýs most přes řeku s obchůdky se zlatem, dříve tam prý bývaly hlavně obchůdky s masem. Více než ale samotný most se mi líbil pohled na něj a na barevné domečky, které z něj vyčnívají. Vzhledem ke krásnému slunečnému počasí neměla celá ta procházka kolem mostu chybu a rozhodně doporučuji.

Boboli botanická zahrada (Giardino di Boboli) není úplně až tak botanická jako spíše obrovská zahrada, ve které se nacházejí i malá muzea, která máte v ceně (10 euro). Zajít si do Boboli se vyplatí ale i těm, co muzea moc nemusí, neboť je tam úžasný výhled na celou Florencii. Zahrada je to přímo obrovská, ostatně jako vše ve Florencii  a táhne se do všech směrů, čímž umožňuje zvěčnit si Florencii z rúzných úhlů. Boboli prostě stojí za to, ale doporučuje se navštívit pouze pokud je pěkné počasí resp. zajít si tam můžete kdy chcete, ale výhled na Florencii nebude tak pěkný a slunečný jako jsme měli my.

Co musíte taky určitě vidět je klasický italský trh s potravinama, my jsme navštívili tzv. Mercato Centrale. Tolik dobrůtek na jednom místě jsem ještě neviděla a vše to tam tak krásně vonělo, až teda na oddělení s rybama. Kdybychom bývali jeli do Toskánska autem, tak věřím, že jedeme zpět naložení až po střechu.

Ve Florencii jsme se stavovali i na jídlo. Nejdřív jsme měli v plánu dát si něco malého, ale nakonec toho až tak málo nebylo. Obědvali jsme v restauraci Zà Zà, která je v blízkosti centrálního trhu a která se prý stala známou až v poslední době, kdy ji navštívili osobnosti jako španělský král Juan Carlos, americký herec Bill Cosby nebo top modelky Linda Evangelista a Naomi Campbell. Jídlo bylo moc dobré, jako předkrm jsme si dali každý jinou bruschettu a jako hlavní já pak špagety carbonara (no, chtěla jsem porovnat kvalitu našeho Itala v Langenfeldu s kvalitou opravdu italskou) a Luboš si dal pizzu. Mimochodem špagety carbonara byly ve Florencii o malinko lepší než u nás. Ale i u nás si je znovu ráda objednám. Tuhle restauraci můžeme tedy doporučit. Jediné, co se mi tam nelíbilo byl záchod, který byl špinavý, mrňavý a smradlavý. Celou dobu po jeho návštěvě, jsem pak přemýšlela, co na něj asi říkala taková fiflena jako je Naomi Campbell sklebik

Večeříme opět u šéfíka. Tentokrát jsme objednali jako předkrm jen crostini, salám ani sýr jsme nepotřebovali, a rozplývali se opět nad tou dobrou paštičkou. A abychom měli trošku změnu, objednáváme si přímo z druhého chodu Fiorentinu se salátkem. Tentokrát jsem tak nacpaná, že už si nedávám ani dezert, zato si dávám aspoň Amaro Lucano na dobré trávení.

 

Florencie 3 Florencie 7 Florencie 0
Florencie 13 Florencie 14 Florencie 5
Florencie 8 Florencie 6 Florencie 9
 Florencie