Mrkvový dort…prý ze Starbucks

mrkvac…já ho ale ve Starbucks nikdy neviděla. Je tedy pravda, že jsem po něm ani nepátrala, protože když jdu do Starbucks, a je to bohužel čím dál tím méně, což není zas až tak špatné pro mou postavu, tak si dávám většinou jen kafíčko nebo mé oblíbené Frappuccino, a to mi úplně stačí. Ale zpět ke koláči, pustila jsem se do něj s odhodláním a taky přesvědčením, že už jsem natolik zkušená “cukrářka”, že mě nic nepřekvapí, nerozhodí a že se dílo prostě musí zadařit. Mé sebevědomí podpořil i úvodní text autorky článku (crustycorner.blogspot.de) tohoto mrkvového dortu:

“Mám ráda dorty, které s minimem úsilí zaručují úspěch!” 

Kdybych to bývala tušila, jak to nakonec bude probíhat a že strávím v kuchyni půl dne, tak se na něj vykašlu, protože on tento dort sice chutná dobře, ale už jsem připravila chuťově lepší kousky a rozhodně to nebyla taková piplačka a nervy jako s mrkváčem zed-21

Už jen upéct ho mi přišlo jako čekání na věčnost, autorka sice zmiňuje něco kolem 1h a 15 min, já ho měla po tomto čase v troubě ale stále totálně syrový a přemýšlela jestli tam zas nebyl nějaký překlep v množství igrediencí, tak jako tomu bylo v případě perníku od Dr. Oetkera. Nakonec strávil v troubě hodinu a půl, a možná by 5 minut navíc nebylo od věci. Když jsem mrkváč vytahovala z trouby, říkala jsem si, teď už to bude pohoda jazz, co by se tak asi mohlo pokazit na krému? Hm, všechno…mdloby

V receptu nestojí k přípravě krému vůbec nic, jen ingredience a komentář, že rozpůlený dort potřeme třetinou krému a zbytkem krému natřeme vršek a boky dortu. V životě by mě nenepadlo, že na přípravu tohoto krému je potřeba mít vyšší dívčí. Ještě, že jsem zase měla “pomoc na telefonu”. Díky Milu a Ali, nakonec to zachránila želatina, ale že jsem si dala.

Tak ještě než sem pejstnu ten recept, tak k tomu krému. Do krému měla přijít Philadelphia, cukr moučka, šťáva z 1 citronu, vanilkový extrakt a 2 lžíce másla. Másla opravdu jen malinko, neboť jak autorka článku píše:

“Mám ráda krémy které nejsou z másla”. 

Tak tohle se teda v mém případě nepovedlo histerieJá tam to máslo nakonec narvala skoro celé, abych ten krém ještě zachránila. Ale co se vlastně stalo? Následuje popis mého pracovního postupu propojený s tokem mých myšlenek culikata

Tak jsem si vzala Philadelphii a k ní přidala ty dvě lžíce másla a mixovala a mixovala a mixovala….a vytvořila jakous takous hrudkovatou hmotu. Co teď? Narvu tam šťávu z citronu, třeba se ty hrudky rozpustí. Tak jako já nevím, ale jsou snad německý citrony větší než český a obsajují snad víc šťávy? Z hrudkovitého krému se stala hrudkovitá tekutina. Výborně říkám si, čím dál tím lepe. Tohle na ten dort asi nenatřu, leda že bych to podávala jako omáčku k dortu a tvářila se, že to tak vlastně mělo být. Ale ne, zkusím to ještě zachránit. Narvu tam ten cukr, tím se to třeba zahustí. Hm, nic moc co? Nevadí, narvu tam ještě máslo. Hm, tak tohle taky nepomohlo. Hrudek tam mám dvakrát tolik, tekutý to je stejně. Mám to celý vyhodit? Hm, hm, co s tím? Alča je na skypu, napíšu ji, třeba bude vědět co a jak. Alča doporučuje trošku z té směsy ohřát a vmíchat do zbytku, prý by se měly rozpustit i ty ostatní hrudky a celá směs spojit. Nebudu přece ohřívat jen trochu, zahřeju to všechno. Hrudky zmizely, směs je tekutá pořád stejně. Alča valí na ples, je potřeba obrátit se pro radu jinam.Volám Milu. Milu radí zahustit pudinkem. Zkoumám v šuplíku přítomnost pudinku. Je tam, ale objevuji ještě plátkovou želatinu. Aha? Že by záchrana? Konzultuji to s Milu. Milu souhlasí se želatinou. Zapomínám variantu s pudinkem a pouštím se do záchrany krému pomocí želatiny. Želatina si bobtná ve vodě, odebírám trochu krému a přidávám želatinu i s vodou ke krému. Krém je ještě tekutější. Co? Proč? Zuřím! Se na to můžu? A hodlám švihnout celým krémem do koše. Přichází Luboš, vyprávím mu o želatině a krému. Jo, já měla tu želatinu vyždímat a narvat bez té vody do toho krému? Aha? Hm….Tak znovu. Želatina bobtná, odebírám trochu krému, ždímám želatinu a přidávám k ní trochu z toho odebraného krému, míchám jako o život a přidávám ke zbytku krému. No, malinko to zhoustlo, ale že by to byla nějaká sláva? Luboš radí postavit krém se želatinou do ledničky a nechat ho tam stát. Po pěti minutách nevydržím a jdu krém zkontrolovat. Tak jako něco se stalo, ale že by to byl tuhý krém? Po dalších pěti minutách kontroluji znovu. Hm, hm, že bych ten krém ještě zachránila? Za dalších pět minut už mám čumák v lednici znovu. Ty jo, ono to snad funguje tik Nechávám stát krém v lednici dalších 15 minut (panejo to byla doba) a jdu krém zkontrolovat. Jupíííííí, krém je pěkně ztuhlej a půjde natřít na koláč. Rozpouštím další a další želatinu a pomali ji přidávám ke zbylému krému.

Abych to zkrátila. Krém nakonec ztuhnul opravdu natolik, že jsem byla schopná jím ten dort natřít. Dokonalý výsledek to nebyl, aspoň na pohled, ale nikdo si na nic nestěžoval, neboť chuť krému a celého dortu zůstala zachována. Na vzhledu jsem pak zapracovala znovu o týden později, kdy už jsem se na přípravu, po konzultaci s Alčou a Milu, náležitě připravila.

Opět připomínám motto autorky:

“Mám ráda dorty, které s minimem úsilí zaručují úspěch!”

Ano, to já taky!!! Ovšem tohle bylo trošku moc. Krém jsem zachraňovala skoro 4 hodiny!!! Sice se povedlo, ale úplně upřímně, není nad buchty ve stylu eintopf a všichni jsou nadšení, nebo například brownies, to je opravdu desert ve stylu ŽVS, který navíc zaboduje úplně u všech. Takže za mě, mrkvový koláč, asi už ne. Jednou stačilo, chuťově ok, ale jak jsem řekla, jsou i jiné, lepší a jedodušší buchty, dorty, koláče.

A teď k tomu receptu tedy.

Suroviny:

Těsto:

4 vejce

1 a 1/4 hrnku oleje (slunečnicový nebo olivový)

2 hrnky hnědého cukru

2 lžičky vanilkového extraktu

2 hrnky polohrubé mouky

2 rovné lžičky jedlé sody

2 rovné lžičky prášku do pečiva

1/2 lžičky soli

2 lžičky skořice

3 hrnky mrkve nastrouhané nahrubo (cca 550 g)

1 hrnek vlašských ořechů (nasekaných na drobno)

Krém:

500 g sýra Philadelphia

2 hrnky cukru moučka

šťáva z 1 citronu (u velkých citronů jen půlku)

1 lžička vanilkového extraktu

2 lžíce másla (aby poleva nepopraskala)

Postup:

Vyšleháme vejce s cukrem a vanilkovým extraktem. Přidáme vše sypké a olej. Promícháme. Vmícháme mrkev a ořechy. Horkovzdušnou troubu rozehřejeme na 170 °C. Kulatou dortovou formu (27 cm) vymažeme, vysypeme  moukou a hmotu do ní nalijeme. Pečeme cca hodinu a půl (záleží na troubě). Dort necháme vychladnout. Zhruba po třech hodinách po upečení ho můžeme rozpůlit a potřít třetinou krému. Zbytkem krému natřeme vršek a boky dortu.

A teď k tomu krému: Máslo (pokojová teplota) vyšleháme s cukrem, přidáme Philadelphiu a vanilkový extrakt a dobře promícháme. Opatrně přidáváme šťávu z citronu tak, aby nám krém moc neřídnul (tak jak se to stalo poprvé mně). Promícháme. Pokud vše klaplo, tak jak mělo, můžeme po vychladnutí dortu použít boss victory

Taky nechápete, kde se u tak jednoduchého postupu na krém stala chyba? No, mně to hlava taky nebere, když to teď píšu.

No a tekhle vypadal muj druhý a povedený výtvor, ještě bez mrkviček na ozdobu.

kolac a rez

Nechte si šmakovat! slunokytka