Jak jsme strávili letošní Velikonoce aneb svatební cesta na Kanárské ostrovy (2. část)
Na Lanzarote jsme odlétali v půl deváté ráno z Mnichova. Celý let probíhal bez problémů a bez žaludeční nevolnosti, která se v mém případě objevuje už jen při vyslovení slova letadlo (ani si nedokážu představit co by se s mým žaludkem mohlo dít, kdybych musela brát antimalarika). Za necelých pět hodin jsme přistáli na letišti hlavního města Lanzarote, Arrecife. Přivítalo nás krásných 25 °C a lehký větříček, což byla oproti mrazivému zimnímu počasí v Regensburgu příjemná změna. Nevím jestli jsem měla větší radost ze sluníčka a teplého počasí nebo z toho, že jsem mohla, téměř po půl roce, vytáhnout své zánovní sluneční brýle značky Hugo Boss 
Po vychutnání prvních slunečních paprsků nás naložili do mikrobusu a zavezli k hotelu Timanfaya Palace, kde jsme následujících 14 dnů vegetili (18. - 30. března). Již cestou k hotelu jsme si potvrdili, že Lanzarote je ostrov zcela výjimečný a že se nám tady bude líbit.
Mimochodem, čtyřhvězdičkovými hotely se to na jihu Lanzarote jen hemží. Těch pětihvězdičkových je už méně. Pokud byste si někdy chtěli dopřát pohádkově luxusní dovolenou, doporučuji nejprve hooooodně šetřit (a když říkám hodně, tak tím myslím fakt hooooodně) a pak si zaplatit pobyt buď v hotelu Princesa Yaiza nebo, a to v lepším případě, ještě luxusnější hotel Gran Melía Volcán.
Jen pro zajímavost. Jedna noc se snídaní strávená v hotelu Gran Melía Volcán stojí od 160 do 420 euro. Samozřejmě záleží na typu pokoje. Ani nevím jestli se tak velký prasátka (kasičky) vyrábějí. Doporučuji nakoupit jich co nejvíce, aby se vám tam všechny ty našetřené mince vešly. Ale zase pozor, abyste neutratili veškeré úspory za prasátka 
Hotel Timanfaya Palace v Playa Blance (jižní část Lanzarote) splnil naše očekávání do puntíku. Měli jsme krásný výhled na moře (bodejť by ne, když jsme si za něj připlatili již v cestovní kanceláři v Regensburgu). Každé ráno nás budilo švitoření ptáčků a šumění větru v korunách palem. Personál byl velmi ochotný a milý. Domluvit se s ním nebyl vůbec žádný problém. Ve většině případů zvládal s přehledem angličtinu, němčinu a samozřejmě španělštinu. Jak by taky ne, když převážnou část turistů tvořili Britové, Němci a Španělé. Britů tady bylo tak moc, že jsem si musela několikrát za svůj pobyt na internetu ověřit, že Kanárské ostrovy opravdu nejsou britskou kolonií Zajímavé je, že za celý pobyt jsme nepotkali jediného Čecha.
Hotelové snídaně i večeře byly velmi dobré, bohaté a pestré. Vyzkoušeli jsme kuchyni španělskou, mexickou, italskou, orientální i středomořskou. Ryby netvořily převážnou část večerní tabule, ale pro labužníky jich bylo dostatek, stejně jako zeleniny, těstovin, různých druhů masa, pizzy, omáček, polévek či paštiček. Mlsalové si samozřejmě také přišli na své. Podávaly se různé druhy desertíčků, ovoce a zmrzliny, kterým odolal jen málokdo. Obědy jsme řešili návštěvou místních restaurací. V Playa Blance jich najdete spoustu. Tak jako všude, některé jsou lepší a jiné horší. Za sebe můžu doporučit Almacén de la Sal. Je sice dražší, ale jídlo je přímo pohlazením po duši. Dali jsme si čerstvou rybu a odcházeli jsme s plným a spokojeným bříškem, i s prázdnou peněženkou. Ale stálo to za to
Další z velmi příjemných je Laniho restaurace (Lani’s restaurant) na opačné straně Playa Blancy, v Puerto Deportivo Marina Rubicón. Z našeho hotelu to bylo sice hodně daleko, ale zase kousek od úžasné pláže Papagayo. Tato pláž je považována za jednu z nejhezčích na Lanzarote a nezbývá než souhlasit. Průzračná modro-zelenkavá voda a krásné písečné pobřeží obklopené útesy. Opravdu takový malý ráj na zemi.
Když už jsem zmínila přístav Marina Rubicón. Pokud jste fandové do lodí, značkových obchodů či klasického trhu ve španělském stylu, tak se tady budete cítit jako doma
Za celý náš pobyt jsme prošli Playu Blancu skrz na skrz. “Vyšplhali” jsme i na místní
nejvyšší bod, což je vyhaslá sopka Montaňa Roja (názvem si nejsem úplně jistá, ale je červená, tak proč ne). Zde jsme se zvečnili, samozřejmě i s našimi soby Detlefem a Rosou. Vyfotili jsme nějaká panoramata, zamáčkli slzu dojetí a sestoupili opět dolů. Někteří absolvovali tůru v tričku a kraťasích, jiní v mikině s kapucí a tlustých ponožkách
Pokud ovšem pro dovolenou hledáte místo plné zábavy v podobě diskoték a jiných hlučných aktivit, tak budete nejspíš zklamáni. Timanfaya Palace a řekla bych, že i Playa Blanca jako taková, jsou typické pro rodiny s dětmi a starší lidi. My jsme chtěli strávit 14 dnů v klidu, v pohodě a bez stresu a proto jsme zvolili zrovna toto místo. Byli jsme maximálně spokojeni a kdybych mohla, tak vyperu, vyžehlím, znova zabalím a letím nazpět
P.S. Samozřejmě, že jsme nezapomněli ochutnat gazpacho a sangríu. To by snad ani nešlo
P.S.S. Všechny fotky z dovolené lze omrknout tady.