Sisa’s Homepage

Lanzarote je sice malinký ostrůvek, ale za vidění stojí téměř každý jeho “kout”. I přesto, že ostrov neomračuje svou velikostí, jsme ho nestihli prozkoumat celý. Z průvodce vím, že jsou tady další krásná místa, která by stála za zhlédnutí. V této, poslední, části vyprávění o naší báječné, úžasné, fantastické a exotické dovolené bych se tedy, jak už jste možná pochopili, chtěla zaměřit na to, jak jsme trávili volný čas. Tedy kromě opalování, debužírovaní a pomlouvání všudypřítomných tlustých Britů a Němců

(more…)

Na Lanzarote jsme odlétali v půl deváté ráno z Mnichova. Celý let probíhal bez problémů a bez žaludeční nevolnosti, která se v mém případě objevuje už jen při vyslovení slova letadlo (ani si nedokážu představit co by se s mým žaludkem mohlo dít, kdybych musela brát antimalarika). Za necelých pět hodin jsme přistáli na letišti hlavního města Lanzarote, Arrecife. Přivítalo nás krásných 25 °C a lehký větříček, což byla oproti mrazivému zimnímu počasí v Regensburgu příjemná změna. Nevím jestli jsem měla větší radost ze sluníčka a teplého počasí nebo z toho, že jsem mohla, téměř po půl roce, vytáhnout své zánovní sluneční brýle značky Hugo Boss

(more…)

Od svatby uplynulo už tři čtvrtě roku a my jsme stále ještě neměli čas na svatební cestu. Někdy ke konci února, když už nás přestávalo bavit mrazivé zimní regensburské počasí, jsme se rozhodli, že nadešel ten pravý čas pro “splnění” naší povinnosti. S výběrem jsme neotáleli a hned druhý den jsme stáli ve dveřích cestovní agentury. O místě naší dovolené jsme neměli žádnou velkou představu. Chtěli jsme hlavně, aby nám tam bylo teplo.

(more…)